![Atrium na Žižkově Atrium na Žižkově](/modules/owlapps_apps/img/errorimg.png)
Atrium na Žižkově, dříve Obvodní koncertní a výstavní síň Atrium je společenský a kulturní prostor vytvořený přeměnou barokního kostelíka Povýšení svatého Kříže v Čajkovského ulici čp. 12 v pražské čtvrti Žižkov. Zejména v době normalizace bylo významnou výstavní síní, kdy se zde konaly výstavy v té době zakázaných umělců. Jako výstavní síň funguje nepřetržitě od března roku 1984.
Na pozemku byl původně Novoměstský morový hřbitov, který fungoval bez kostela až do poslední morové epidemie, která zasáhla Prahu v letech 1713–1716. V letech 1717–1720 zde byl postaven barokní kostelík Povýšení svatého Kříže. Po sto letech byl morový hřbitov zrušen a kostel byl užíván jako farní až do poloviny 19. století. Spadal pod farnost svatého Jindřicha, ale stál osamoceně. Postupně byla přistavena pustevna a byt kostelníka a kaplana. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl odsvěcen a sloužil jako skladiště ve vnitrobloku okolní činžovní zástavby do padesátých let dvacátého století, kdy měl být pro zchátralost zbourán. V roce 1962 vypracoval projekt na jeho záchranu Jaroslav Koreček ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, ale samotná stavba se opozdila o patnáct let.
Výstavní síň vznikla jako moderní přístavba barokního kostelíku Povýšení svatého Kříže během rekonstrukce v letech 1977–1984. Z kostela byl vytvořen koncertní sál pro stodvacet diváků. Uprostřed objektu současně vzniklo malé čtvercové atrium a na místě bývalé roubené studny kašna v podobě mušle. Jsou zde instalována díla Jindry Vikové a Petera Orieška (kašna), Elišky Rožátové (vitrážová okna ve výstavní síni) a Jana Bartoše (socha sedící dívky před vchodem). Roku 2007 byl modernizován osvětlovací systém a interiér kostela byl navrácen do původní raně barokní podoby.
Výstavní program, zahájený roku 1984, koncipovala od počátku řada významných teoretiků umění (Jan Kříž, Jiří Šetlík, Mahulena Nešlehová, Jiří Valoch, Ivo Janoušek, Anna Fárová, ad.). Byla zde uvedena díla autorů, které komunistický režim různým způsobem perzekvoval. Patřil k nim Jiří Seifert (1984), Jiří Lindovský (1985), Hugo Demartini, Pavel Nešleha, Olbram Zoubek (1986), Hana Purkrábková a Karel Pauzer, Věra Janoušková, Jitka Svobodová, Josef Jíra (1988), Vojtěch Adamec, Kurt Gebauer (1989). Roku 1988 byly v Atriu plánovány výstavy Zdeňka Berana a Vladimíra Boudníka, které se však neuskutečnily. Prostor zde dostali také umělečtí skláři, tvůrci tapiserií, grafici nebo šperkaři. Vernisáže provázely koncerty skupin Agon, SH Quintet ad.
Také po roce 1989 udržovala výstavní síň vysokou úroveň výstav a představila řadu významných i méně známých a neprávem opomíjených malířů a sochařů.
Owlapps.net - since 2012 - Les chouettes applications du hibou