javascript is disabled, enable it otherwise the site will not work properly!

javascript est désactivé, activez-le sinon le site ne fonctionnera pas correctement !

Luisa Kristýna Savojská

Princezna Luisa Kristýna Savojská (27. července 1629 Turín – 12. května 1692 Turín) byla savojská princezna a nejstarší dcera savojského vévody Viktora Amadea I. Byla tak sestřenicí Ludvíka XIV. a Karla II. Stuarta. Vdala se za svého strýce, prince Mořice Savojského, ale neměli spolu žádné potomky. Měla ve vlastnictví turínský palác Villa della Regina.

Život

Narodila se v paláci Castello del Valentino v Turíně, který patřil dynastii Savojské dynastii. Jejím otcem byl pozdější savojský vévoda Viktor Amadeus I. Savojský a matkou Kristina Marie Bourbonská. Její narození bylo provázeno velkým nadšením. Rodiče přišli o syna a tak očekávali narození mužského dědice, protože jako dívka byla podle sálského zákona vyloučena z nástupnictví, nemohla se stát savojskou vévodkyní. Říkalo se, že je Luisa Kristýna nelegitimní, že ji její matka údajně měla s jedním z francouzských dvořanů, který se jmenoval Pommeuse.

V roce 1630 se stal její otec savojským vévodou. O sedm let později, roku 1637 její otec zemřel a jeho nástupcem se stal její bratr Francis Hyacint, ten zemřel v následujícím roce 1638 a tak se vlády ujal další bratr Karel Emanuel II. Luisina matka převzala regentství a pustila se do sporu se svými švagry, Luisinými strýci, princem Mořicem Savojským a Tomášem Františkem. Oba bratři se spikli proti Kristině Marii a prohlašovali, že její regentství způsobuje válku v Savojsku.

Válka vedla k tomu, že Tomáš s Mořicem prchli do Španělska pro pomoc. Luisina matka díky podpoře Francie brzy zvítězila. Po návratu do Savojska následovaly Luisiny zásnuby se strýcem Mořicem, které byly součástí mírové smlouvy mezi strýci a matkou. Svatba se konala 18. srpna 1642 v Turíně. Mořic byl kardinálem a tak musel papeže požádat o povolení k sňatku. Třináctiletá nevěsta a devětačtyřicetiletý Mořic odjeli do Nice, kde byl Mořic guvernérem.

Její manžel zemřel v roce 1657 na mrtvici a Luisa se stala ve dvaceti sedmi letech vdovou. Mořic jí odkázal svou uměleckou sbírku a obrovské dluhy. Luisa žila v manželově vile vedle Turína, kde také zemřela. Veškerý svůj majetek odkázala manželce svého synovce, Francouzce Anně Marii Orleánské.