javascript is disabled, enable it otherwise the site will not work properly!

javascript est désactivé, activez-le sinon le site ne fonctionnera pas correctement !

Trnava

Trnava (latinsky Tyrnavia, německy Tyrnau, maďarsky Nagyszombat, ) je krajské a okresní město v Trnavském kraji na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m. Trnava je důležité historické a kulturní centrum, je sídlem dvou univerzit a arcibiskupství. V roce 2014 zde žilo 65 713 obyvatel a bylo tak sedmým největším slovenským městem.

Historie

Osídlení je zde doloženo od doby bronzové, první písemná zmínka je z roku 1211. Trnava byla prvním městem na území dnešního Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města. Udělil je uherský král Béla IV. v roce 1238. Ve 13. století bylo cílem německé kolonizace a dostalo rozsáhlé městské opevnění, které obepínalo plochu 60 ha. V letech 1418–1425 je obsadili husité.

Další rozvoj města nastal v 16. století. Po bitvě u Moháče roku 1526 a tureckém obsazení Ostřihomi v roce 1543 se do města uchýlil ostřihomský arcibiskup s kapitulou a sídlil zde do roku 1820. Trnava tak byla po 200 let církevním i kulturním středem Uher i protireformace. 18. srpna 1561 byla zahájena výstavba jezuitské koleje, sídla původní Trnavské univerzity v sousedství současné katedrály. V 17. století město silně utrpělo při šlechtických povstáních proti Habsburkům (Gabriel Betlen, Imrich Tököly, František II. Rákóczi). Roku 1635 zde založil arcibiskup Péter Pázmány univerzitu, roku 1777 přeloženou do Budapešti. Město sice ztratilo na významu, zůstalo však střediskem slovenské vzdělanosti a při první kodifikaci slovenštiny vzal Anton Bernolák za základ trnavské nářečí.

Roku 1831 si měšťané postavili první divadlo a roku 1846 spojila Trnavu s Bratislavou koněspřežná železnice. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 zavládla silná maďarizace, ale po zákazu Matice slovenské vznikl v Trnavě Spolok sv. Vojtecha, který dále vydával slovenské knihy.

Trnava je od roku 1978 opět sídlem arcibiskupa sufragánní trnavské arcidiecéze, od roku 1992 Trnavské univerzity a od roku 1997 Univerzity sv. Cyrila a Metoděje. Od roku 1996 je sídlem Trnavského kraje a roku 2003 byla východně od města založena automobilka Peugeot-Citroën, která vyrábí téměř 300 tisíc malých vozů ročně (Stellantis Slovakia, v roce 2022 výrobní program automobilky sestával z modelů Peugeot 208 a Citroën C3). Severozápadně od města leží také jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

Pamětihodnosti

Bazilika svatého Mikuláše, trojlodní gotická basilika se dvěma věžemi v průčelí z let 1380–1421, v letech 1543–1820 uherská a v letech 1918–1977 slovenská katedrála.
Katedrála svatého Jana Křtitele, barokní stavba se dvěma věžemi z let 1629–1637 navrhli italští architekti Antonio a Pietro Spazzi. Sálová stavba s bočními kaplemi je od roku 1978 katedrálou.
Jezuitská kolej, barokní budova, sídlo historické i současné Trnavské univerzity.
Arcibiskupský palác z roku 1562
Městská věž, renesanční stavba z roku 1574, vysoká 57 metrů
Sloup svaté Trojice na Trojičném náměstí z roku 1696
Kostel svaté Heleny ze 14. století
Kostel svaté Anny
Kostel svatého Jakuba ze 17. století
Kostel Nejsvětější Trojice z 18. století
Barokní paulínský kostel sv. Josefa
Synagoga status quo ante z roku 1891
Městské opevnění ze 17. století s Bernolákovou branou. Z původních 3 km se dochovalo 2 km opevnění s věžemi postavené z cihel.
Divadlo Jána Palárika z roku 1831 na Trojičném náměstí
Evangelický kostel z roku 1924
Cholerová kaple zvaná také Kaple sv. Kříže z roku 1835
Vodojem Trnava z let 1942–1946
Pomník buditele Antona Bernoláka na Radlinského ulici v Bernolákových sadech
Vojenský hřbitov z První světové války
Pomník Mikuláše Schneidra Trnavského
Trnavské rybníky
Mariánský seminář v Trnavě

Městské části

Městské části (od 1. 7. 2002): Modranka, Trnava-juh, Trnava-sever, Trnava-stred, Trnava-východ, Trnava-západ
Sídliště: Družba I-III, Linčianska, Ľ. Podjavorinskej, Prednádražie I,II, Vodáreň I,II, Zátvor
Ostatní části: Hlboká, Kopánka, Nové Mesto, Staré mesto, Tulipán
Obce: Dolina, Dvor 9. mája, Farský mlyn, Kočišské, Medziháje, Oravné, Pažitný mlyn, Peklo

Doprava

Trnava leží na hlavní železniční trati Bratislava – Žilina – Košice a končí zde lokální trati do Kút a Seredi. Městskou částí Modranka na jihovýchodě města prochází dálnice D1 z Bratislavy do Piešťan, Trenčína a Považské Bystrice.

Městská autobusová doprava má 13 linek. Nejbližšími letišti jsou Bratislava a Piešťany. 10 km severozápadně se nachází neveřejné letiště Boleráz u stejnojmenné obce.

Obyvatelstvo

V roce 2001 se 96,91 % obyvatel přihlásilo k slovenské národnosti, 0,79 % k české, 0,27 % k romské, 0,21 % k maďarské, 0,05 % k německé a 0,03 % k ukrajinské. 71,85 % bylo římských katolíků, 2,93 % protestantů, 0,2 % řeckokatolíků a 0,11 % pravoslavných. 18,37 % obyvatel bylo bez vyznání.

Osobnosti

Ludvík I. Veliký (1326–1382), uherský a polský král
Mikuláš Oláh (1493–1568), uherský humanista
Johannes Sambucus (1531–1584), básník, polyhistor, lékař
Péter Pázmány (1570–1637), maďarský filosof, teolog a kardinál
György Lippay (1600–1666), římskokatolický arcibiskup, primas uherský
János Lippay (1606–1666), římskokatolický kněz, rektor trnavské univerzity
Jozef Ignác Bajza (1755–1836), katolický farář a spisovatel
Anton Bernolák (1762–1813), římskokatolický kněz a jazykovědec, první kodifikátor spisovní slovenštiny
Juraj Palkovič (1763–1835), slovenský římskokatolický duchovní, církevní hodnostář a pedagog
Jozef Vurum (1763–1838), biskup nitranské diecéze a historik
Šimon Sidon (1815–1891), trnavský rabín
Svetozár Hurban-Vajanský (1847–1916), spisovatel
Pavol Jantausch (1870–1947), římskokatolický biskup
Ferko Urbánek (1859–1934), spisovatel, dramatik, novinář, úředník a podnikatel
Mikuláš Schneider-Trnavský (1881–1958), slovenský hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog
Zoltán Kodály (1882–1967), maďarský hudební skladatel a pedagog
Martin Gregor (1907–1982), herec
Anton Malatinský (1920–1992), slovenský fotbalista a trenér
Gerta Vrbová (1926–2020), neuroložka, profesorka, spisovatelka
Miroslav Válek (1927–1991), básník, publicista, překladatel, kulturní organizátor a politik
Imrich Stacho (1931–2006), slovenský fotbalista
Matúš Kučera (1932–2022), historik a profesor
Jozef Adamovič (1939–2013), herec
Juraj Beneš (1940–2004), hudební skladatel a klavírista
Eva Kostolányiová (1942–1975), zpěvačka
Karol Čálik (* 1945), herec a zpěvák (tenor)
Soňa Valentová (1946–2022), divadelní a filmová herečka
Viliam Sivek, (* 1946), český podnikatel
Karol Ježík (1953–1998), publicista
Jozef Heriban (* 1953), spisovatel a scenárista
Tibor Huszár (* 1953), fotograf a vysokoškolský pedagog
Blažej Baláž (* 1958), malíř a vysokoškolský pedagog
Stanislav Zvolenský (* 1958), první arcibiskup bratislavský a metropolita západoslovenský
Róbert Bezák (* 1960), římskokatolický biskup
Miroslav Trnka (* 1961), slovenský podnikatel, zakladatel firmy ESET
Michaela Čobejová (* 1970), herečka
Igor Matovič (* 1973), slovenský politik
Miroslav Karhan (* 1976), fotbalový reprezentant
Libor Charfreitag (*1977), kladivář
Taťána Kuchařová (* 1987), česká modelka, Miss World 2006
Lukáš Jedlička (* 1985), slovenský rapper