Néreovny

Néreovny nebo Néreidky (latinsky Nereides) jsou ve starověké řecké mytologii mořské nymfy, bohyně či polobohyně. Žijí ve stříbrných jeskyních na dně moře, provozují hudbu a tanec. Jsou přívětivé, líbezné a ochraňují námořníky. Spolu s delfíny tvoří družinu vládce moře Poseidóna, příp. římského boha moře a všech vod Neptuna.

Původ

Néreovny jsou dcerami mořského boha Nérea a jeho manželky a sestry Dóris, mořské nymfy. Sídlí v paláci na dně Egejského moře, je jich padesát nebo sto. Homér uvádí jmenovitě třicet čtyři Néreoven. Nejznámější jsou Amfitríta, manželka boha moří Poseidóna a Thetis, matka hrdiny Achillea.

Jména Nereid

Seznam byl vytvořen ze čtyř zdrojů: Apollodora, Hésioda, Homéra, a Hygina. Proto počet jmen Nereid přesahuje padesát. Jména jsou zapsána v latinských tvarech.

V moderním řeckém folkloru se jménem „nereidy“ (νεράϊδα, neraïda) označují všechny víly-nymfy, nejen mořské.

Odkazy

Reference

Literatura

• BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník: (malířství, sochařství, grafika). 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 429 s. ISBN 80-200-0609-5.
• BOUBÍNOVÁ, Kateřina. Motivy antických vodních božstev v českém umění v období novověku. Plzeň, 2017. 82 s., 35 obr. příl. Diplomová práce. Ved. práce Mg. Petra Hečková, Ph.D., oponentka Mgr. Zdeňka Míchalová, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie.
• SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s.
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1965. 337 s.

Související články

• Najády – vodní nymfy, polobohyně či bohyně žijící v jezerech, řekách, potocích, pramenech
• Ókeanovny – nymfy, polobohyně či bohyně vnějších moří (též Ókeanidy)
• Triton

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu néreovny na Wikimedia Commons

Encyklopedické heslo Néreovny v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích