Jednotný národní výbor

Jednotný národní výbor (JNV) existující v Československu v letech 1949 až 1954 byl zjednodušeně označením městského národního výboru v sídelních městech krajů vytvořených v roce 1949 – s výjimkou Prahy, Brna a Bratislavy - který byl sloučen s místním okresním národním výborem. Navíc JNV vznikl také v Opavě a Vysokých Tatrách, které nebyly krajskými městy. Základním právním pramenem pro existenci JNV byl zákon č. 142/1949 Sb., o výkonu lidové správy v sídlech krajů, ve znění pozdějších předpisů. Konec existence jednotných národních výborů od května 1954 přineslo vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organisaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů, které plnění úkolů okresních a místních národních výborů uložilo v krajských městech městským národním výborům.

Právní pozadí

Návrh zákona, kterým vznikly jednotné národní výbory, vyšel z dílny vlády. Hlavní důvody k jeho přijetí bylo sjednocení úpravy v jednotlivých krajských městech, důvody ekonomické, ale také snaha o zabezpečení možnosti rolníků z venkovského okolí krajských měst zasahovat do vývoje společné územní jednotky. Poslanci se nezapomněli ani pochválit, že se jedná o návrh pokrokový, který je novinkou nejen v Československu, ale i na celém světě. Zákonem došlo také na několik desítek let k likvidaci statutárních měst.

Zákon č. 142/1949 Sb. v ustanovení §1 odst. 1 definoval JNV takto: "Území města, které je sídlem krajského národního výboru, a území okresu se sídlem okresního národního výboru v krajském městě tvoří jeden okres, v němž lidovou správu vykonává jednotný národní výbor o 48 členech se sídlem v krajském městě. Jednotný národní výbor vykonává na území celého okresu působnost okresního národního výboru a na území města svého sídla též působnost místního národního výboru."

Definice poměrně komplikovaná, z níž navíc byly určité výjimky: jednotné národní výbory například nevznikly v Praze, Brně a v Bratislavě, kde fungovaly v této době takzvané ústřední národní výbory. Na stranu druhou byla existence JNV přiřknuta také Opavě a Vysokým Tatrám. Zákon také poskytoval právo vládě rozhodnout, ve kterých dalších okresech vytvoří jednotné národní výbory.

Jednotné národní výbory i ústřední národní výbory byly podřízeny krajským národním výborům.

Místa působnosti

v Česku

• České Budějovice
• Gottwaldov
• Hradec Králové
• Jihlava
• Karlovy Vary
• Liberec
• Olomouc
• Opava
• Ostrava
• Pardubice
• Plzeň
• Ústí nad Labem

na Slovensku

• Banská Bystrica
• Košice
• Nitra
• Prešov
• Vysoké Tatry
• Žilina

Odkazy

Reference

Související články

• Národní výbor (1945–1990)
• Městský národní výbor

Externí odkazy

• HLADÍKOVÁ, Věra. Dějiny města Ústí nad Labem: Jednotný národní výbor [online]. c1997 [cit. 2009-08-18]. Česky. Dostupné online.

1. Národní výbor
2. Národní výbor (1945–1990)
3. Jednotný svaz českých zemědělců
4. Seznam představitelů Ostravy
5. Evropský jednotný trh
6. Krajský národní výbor
7. Seznam představitelů Zlína
8. Moravský národní výbor
9. Vincenc Červinka (politik)
10. Oddělení jednotné fronty ústředního výboru Komunistické strany Číny
11. Volby do Národního shromáždění 1948
12. Národní fronta Čechů a Slováků
13. Československý svaz tělesné výchovy
14. Ústav národního zdraví
15. Československé parlamentní volby 1946
16. Seznam představitelů Olomouce
17. Volby do Slovenské národní rady 1960
18. Volby do Slovenské národní rady 1964
19. Jednotné zemědělské družstvo
20. Národní shromáždění republiky Československé