javascript is disabled, enable it otherwise the site will not work properly!

javascript est désactivé, activez-le sinon le site ne fonctionnera pas correctement !

Gnadenwald

Gnadenwald je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. V soudním okrese Hall in Tirol. V obci žije 826 obyvatel.

Poloha

Gnadenwald leží na severní terase údolí Innu pod Bettelwurfem na úpatí přírodního parku Karwendel. Velmi rozptýlená obecní oblast se rozkládá na území farních kostelů Svatý Martin a Svatý Michal a dalších osad.

Obec má velký podíl dojíždějících.

K obci patří také vrchol Hinterhornalm (1524 m n. m.) a vrchol Walder Alm (1501 m n. m.), vzdálený 20 minut chůze na východ. Gnadenwald leží na Tyrolské svatojakubské cestě.

Části obce

Součástí obce Gnadenwald je i stejnojmenné katastrální území. Ke Gnadenwaldu patří následující části:

Svatý Martin (Rotte)
Svatý Michael (Rotte)
Brantach (osada)
Außerwald (rozptýlené domy)
Gungglkopf (roztroušené domy)
Innerwald (rozptýlené domy)
Mairbach (rozptýlené domy)

Dalšími lokalitami v obci jsou klášter svatého Martina, Speckbacherova kaple a kaple Walder Alm. Jedinou horskou salaší v obci je Walder Alm.

Sousední obce

Obec Gnadenwald sousedí na severu s obcí Vomp, na východě s obcí Terfens, na jihu s obcí Fritzens a na západě s obcí Absam.

Historie

Podle archeologických nálezů pazourkové čepele, brože z pozdní doby laténské a keramiky z pozdní doby železné byla oblast osídlená už v pravěku.

První písemná zmínka pochází z roku 1071, kdy byl majetek v locis Walda (latinsky vesnice Wald) a Ǒste (Österberg) převeden na kolegiátní klášter svaté Gertrudy v Augsburgu jako dar. V roce 1085 bylo místo pojmenováno jako mons supra Tervanes (latinsky hora nad Terfens). V roce 1277 jsou v listinách zmiňovány různé Schwaighof na území dnešní obce. Již v roce 1313 je obec, která se tehdy ještě nazývala Gemain auf dem Wald, doložena jako finančně (daňově) nezávislá obec pod správou dvora Thaur.

V roce 1445 byla postavena pustevna, která byla v roce 1497 přestavěna na malý klášter, kde se následně usadily sestry z kláštera magdalenek v Absamu, ale v roce 1520 klášter vyhořel. Teprve o 118 let později byl klášter včetně kostela přestavěn a od té doby v něm až do roku 1820 žili poustevníci.

Název Gnadenwald je poprvé doložen v roce 1718 a od roku 1800 je oficiálním názvem.

Hospodářskou základnu obce tvořily kromě Schwaighöfen také čtyři mlýny na prach (prachárny) do roku 1893 a lom na mramor.

Kulturní památky

Katolický farní kostel svatého Michala v Gnadenwaldu je poprvé zmiňován v listině z roku 1337, pravděpodobně byl postaven jako dřevěný kostel v 11. století. V roce 1741 byl barokizován a v roce 1825 prodloužen. Věž a úzká vitrážová okna stále ukazují na gotické kořeny kostela. Pozoruhodné jsou nástropní fresky götznerského malíře Antona Kirchebnera z roku 1730, které zobrazují gnadenwaldskou krajinu se dvěma kostely a dobový lidový kroj. Fara ke kostelu byla postavena v roce 1741, kdy byl Gnadenwald povýšen na farnost. V roce 1908 byla před kostelem vysazena lípa u příležitosti 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa.
Benefiční kostel svatého Martina pochází z kaple postavené již v 11. století v blízkosti loveckého zámečku. Od roku 1445 byla ke kostelu připojena poustevna, která byla později rozšířena na klášter, který však v roce 1520 vyhořel spolu s kostelem. Nová budova, dokončená v roce 1638, byla v letech 1724-1732 zbarokizována. Kostelní věž byla v roce 1692 kompletně přestavěna, protože ta původní byla poškozena při zemětřesení v roce 1670.
Na místě rodného domu Josefa Speckbachera dnes stojí Speckbacherova pamětní kaple, která připomíná tyrolského bojovníka za svobodu.
Kapli Marie Schutzové nad Walder Alm věnovali v letech 1965-1967 navrátilci z druhé světové války z vděčnosti za to, že přežili válku.