Seznam turkických dynastií a zemí


Seznam turkických dynastií a zemí


Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti.

Aktuální státy

Nezávislé státy

  • Ázerbájdžán (1991) – 91.6% Azerové, 0.29% Tataři.[zdroj?]
  • Kazachstán (1991) – 63.1% Kazaši, 2.9% Uzbekové, 1.4% Ujgurové, 1.3% Tataři, 0.6% Turci, 0.5% Azerové, 0.1% Kyrgyzové.[zdroj?]
  • Kyrgyzstán (1991) – 70.9% Kyrgyzové, 14.3% Uzbekové, 0.9% Ujgurové, 0.7% Turci, 0.6% Kazaši, 0.6% Tataři, 0.3% Azerové.[zdroj?]
  • Turecko (1923) – 70–75% Turci, 1.14% Azerové.
  • Turkmenistán (1995) – 76.7% Turkmeni, 9.2% Uzbekové, 2.0% Kazaši, 0.8% Tataři.[zdroj?]
  • Uzbekistán (1989) – 71.4% Uzbekové, 4.1% Kazaši, 2.1% Karakalpakové, 2.4% Tataři, 1% Krymští Tataři, 0.8% Kyrgyzové, 0.6% Turkmeni, 0.5% Turci, 0.2% Azerové, 0.2% Ujgurové, 0.2% Baškirové, Meschetští Turci či Ahıska Turci[zdroj?]

De facto stát

Tato republika je uznána pouze Tureckem.

  • Severokyperská turecká republika (1983) – 67.54 % Turečtí Kyprioti, 32.45 % Turci

Federální subjekty Ruska

  • Turkická většina
    • Baškortostán (2010) – 29.5 % Baškirové, 25.4 % Tataři, 2.7 % Čuvaši
    • Čuvašsko (2010) – 67.7 % Čuvaši, 2.8 % Tataři
    • Tatarstán (2010) – 53.2 % Tataři, 3.1 % Čuvaši
    • Tuva Tuva (2010) – 82 % Tuvinci, 0.4 % Chakasové
    • Sacha či Jakutsko (2010) – 49.9 % Sachové či Jakuti, 0.2 % Dolgani, 0.9 % Tataři
  • Turkická titulární národnost, ale menšina
    • Altajská republika Altajská republika (Gorno-Altajsk) (2010) – 34.5 % Altajové, 6.2 % Kazaši
    • Karačajsko-Čerkesko Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) (2010) – 41.0 % Karačajové, – 3.3 % Nogajové
    • Chakasie Chakasie (Abakan) (2010) – 12.1 % Chakasové
    • Kabardsko-Balkarsko Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) (2010) – 11.5 % Balkaři
    • Dagestán Dagestán (Machačkala) (2002) – 14.2 % Kumukové, 4.3 % Azerové, – 1.5% Nogajové
    • Tajmyrský autonomní okruh Tajmyrský autonomní okruh či Tajmyrský rajón (Dudinka, později Krasnojarsk) (2002) – 13.9 % Dolgani

Subjekt Mongolska

  • Turkická většina
    • Bajan-Ölgij provincie — 88.7% Kazaši.

Subjekty Íránu

  • Turkická většina
    • Ardabíl – Azerové
    • Fárs – Kaškajové (1997-celkový počet-1.500.000)
    • Golestán – Turkmeni
  • Turkická titulární národnost v menšině
    • Západní Ázerbájdžán – Afšarové, Karapapachové, Kara-Tataři (7.780)
    • Gílán – Azerové
    • Mázandarán – Kadžarové
    • Golestán – Chorásánští Turci (33.000), Karagözlüové, Tímúrtašové
    • Severní Chorásán – Chorásánští Turci (830.000), Turkmeni, Kara-Tataři, Karapapachové, Goudanové (165.000)
    • Razaví Chorásán – Chorásánští Turci (137.000), Turkmeni, Goudanové, Kara-Tataři, Bajati (150.000)
    • Jižní Chorásán – Afšarové
    • Sístán a Balúčistán – Afšarové
    • Hormozgán – Kara-Tataři
    • Kermán – Pišagči Turci (65.000), Afšarové, Baharluové, Karagözlüové, Kara-Tataři
    • Fárs – Ajnalluové, Nafarové, Baharluové, Kara-Tataři
    • Čahármahál a Bachtijárí – Kaškajové
    • Markazí – Chaladžové
    • Jazd – Kara-Tataři

Subjekty Gruzínska

  • Turkická titulární národnost v menšině
    • Samcche-Džavachetie kraj – Meschetští Turci či Ahıska Turci, Urumové

Subjekt Afghánistánu

  • Turkická titulární národnost v menšině
    • Hilmand provincie – Chaladžové

Subjekt Iráku

  • Turkická titulární národnost v menšině
    • – Iráčtí Turkmeni

Subjekt Číny

  • Turkická titulární národnost v menšině
    • Chej-lung-ťiang → : Čchi-čchi-cha-er prefektura → : Fujüský kraj – Fujüští Gïrgïzové

Autonomní regiony

  • Nachičevan v Ázerbájdžáně – 99 % Azerové
  • Karakalpakstán v Uzbekistáně – 36 % Uzbekové, 32 % Karakalpakové, 25 % Kazaši
  • Krym na Ukrajině – 12 % Krymští Tataři.
  • Gagauzie v Moldavsku (2004) – 82.1 % Gagauzové.[zdroj?]
  • Sin-ťiang v Číně (2000) – 45.21 % Ujgurové, 6.74 % Kazaši, 0.86 % Kyrgyzové, 0.066 % Uzbekové, 0.024 % Tataři.
    • Sin-ťiang v Číně → : Kazašská autonomní prefektura Ili (Jili) – 25,4 % Kazaši
    • Kan-su v Číně → : Čang-jie prefektura-městské úrovně → : Sunan Juguřský autonomní kraj — Žlutý Ujgurové či Jugurové
    • Kan-su v Číně → : Lin-sia Chuej autonomní prefektura → : Ťi-š'šan Po-nan, Tung-siang a Salařský autonomní kraj v (1990) – 85.31 % Salarové.
    • Čching-chaj v Číně → : Chaj-tung prefektura → : Sün-chua Salařský autonomní kraj v (2000) – 61.14 % Salarové.
    • Čching-chaj v Číně → : Chua-long Chuej autonomní kraj, – 5,19 % Salarové

Historické konfederace turkických kmenů a dynastii

Středověké státy v Anatolii

  • Anatolské bejliky
  • První období
  1. Mengučidský bejlik (1072–1277)
  2. Čakovský bejlik (1081–1098)
  3. Dilmačidský bejlik (1085–1192)
  4. Čubukidský bejlik (1085–1092)
  5. Danišmenidský bejlik (1092–1178)
  6. Saltukidský bejlik (1092–1202)
  7. Inalidský bejlik (1098–1183)
  8. Ahlatšáchovský bejlik (1100–1207)
  9. Artukluovský bejlik (1102–1408)
  10. Erbilský bejlik (1146–1232)
  • Druhé období
  1. Čobanidský bejlik (1227–1309)
  2. Karamanidský bejlik (1256–1483)
  3. Inančidský bejlik (1261–1368)
  4. Sâhipataidský bejlik (1275–1342)
  5. Pervâneidský bejlik (1261–1326)
  6. Tádžetinovci ? – ?
  7. Džanikovci ? – ?
  8. Mentešeidský bejlik (1280–1424)
  9. Džandaridský bejlik (1299–1462)
  10. Karesidský bejlik (1297–1360)
  11. Germijanidský bejlik (1300–1423)
  12. Hamitidský bejlik (1301–1423)
  13. Saruchánidský bejlik (1302–1410)
  14. Ajdynidský bejlik (1308–1426)
  15. Tekeidský bejlik (1321–1390)
  16. Ramazanidský bejlik (1325–1608)
  17. Eretnaský bejlik (1335–1381)
  18. Dulkadyridský (1339–1521)
  19. Dobrudžský bejlik (1354–1417)
  20. Kady Burhaneddin Ahmed (1381–1398)
  21. Ešrefidský bejlik (?–1326)
  22. Berčemeidský bejlik (?-?)
  23. Jarlukluský bejlik (?-?)

Bývalé a zaniklé turkické vlády

  • Republika Gümülcine (1913)
  • Krymská lidová republika (1917–1918)
  • Alaš Orda (1917–1920)
  • Dočasní národní vláda Jihozápadního Kavkazu (1918–1919)
  • Turkestánská ASSR (1918–1924)
  • Idelsko-Uralský stát (1918–1919)
  • Ázerbájdžánská demokratická republika (1918–1920)
    • Republika Aras (1918–1919)
  • Ázádistán (Stát svobody) (1920)
  • Buchařská lidová sovětská republika (1920–1924)
  • Chórezmská lidová sovětská republika (1920–1924)
  • Ázerbájdžánská SSR (1920–1991)
  • Tuvinská aratská republika (1921–1944)
  • Uzbecká SSR (1924–1991)
  • Turkmenská SSR (1924–1991)
  • Východoturkestánská islámská republika (1933–1934)
  • Kazašská SSR (1936–1991)
  • Kyrgyzská SSR (1936–1991)
  • Hatajský stát (1938–1939)
  • Východoturkestánská republika (1944–1949)
  • Ázerbájdžánská lidová vláda (1945–1946)

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

  • Insignie prezidenta Turecka

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam turkických dynastií a zemí na Wikimedia Commons


Text submitted to CC-BY-SA license. Source: Seznam turkických dynastií a zemí by Wikipedia (Historical)


INVESTIGATION
 


Owlapps.net - since 2012 - Les chouettes applications du hibou