Ladislav Vaněk


Ladislav Vaněk


Ladislav Vaněk (19. června 1906, Olomouc – 5. října 1993, Praha) byl středoškolský učitel chemie a tělesné výchovy na IV. reálném gymnáziu v Brně, člen náčelnictva Československé obce sokolské a OSVO, zakladatel a vedoucí ilegální organizace Jindra, konfident gestapa a spolupracovník StB s krycím jménem „Horský“.

Biografie

Před 1945

Od mládí aktivní člen Sokola, postupně stoupal v jeho hierarchii. V roce 1935 se stal náčelníkem Milíčovy župy ve Vyškově. V roce 1939 už patřil k ústřednímu náčelnictvu Sokola, v roce 1940 několikrát zatčen brněnským gestapem, propuštěn na svobodu bez vznesení obvinění. Je pravděpodobné, ale nikoli prokázané, že už předtím, než založil Jindru, spolupracoval s gestapem. Člen sociální demokracie.

Po zatýkání představitelů Sokola v létě 1941 zůstal Vaněk jako náčelník štábu a poslední člen Sokolské revoluční rady jako jediný na svobodě v ilegalitě a vytvořil ze zbývajících sokolských struktur organizaci Jindra, která se podílela na domácím odboji. V roce 1942 se od sokola Jana Zelenky-Hajského dozvěděl o myšlence atentátu na Heydricha, nesouhlasil s ním a napsal depeši exilové vládě v Londýně, žádající kromě legitimizace atentátu i jeho odvolání, odložení nebo změnu cíle.

Vaněk byl 4. září 1942 zatčen pražským gestapem, tvrdě vyslýchán a později sepsal na gestapu sedmatřicetistránkový protokol Jak jsem chtěl zabránit atentátu, kde vyzradil organizační strukturu odboje. Poté pomáhal usvědčovat dopadené členy Sokola a další osoby. Nebyl transportován do koncentračního tábora, ale do konce války byl vězněn v sídle gestapa, v Petschkově paláci.

Po 1945

V roce 1945 (v době Pražského povstání) se Vaněk postavil do čela správy Petschkova paláce. Vojenskému veliteli Prahy Vasiliji Nikolajeviči Gordovovi a důstojníkům sovětské Směrš předal cenné zajatce, pochytané gestapáky, mimo jiné např. generála Waffen-SS Willyho Weidermanna, velitele protiparašutistického oddělení Wilhelma Leimera, kriminálního vrchního tajemníka Williho Abendschöna, úředníka pražského gestapa Otto Galla, konfidenta gestapa Jaroslava Nachtmanna, Dresse, úředníka gestapa Alfreda Jägera a další, kteří byli odesláni do Sovětského svazu a zpět do Československa už kromě Nachtmanna nebyli vráceni. Vaněk později v 60. letech 20. století svědčil ve prospěch Nachtmanna, tehdy již spolupracovníka StB, a udržoval styky s bývalými konfidenty a gestapáky. Po roce 1945 se stal sekčním šéfem Ministerstva školství, později znovu učil na gymnáziu. U tzv. čestného soudu Obce sokolské byl obviněn, ale případ nebyl dořešen.

Odkazy

Reference

Související články

  • Jan Václav Keller
  • Cecilie Jelínková

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Vaněk na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Vaněk
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Sokolská odbojová organizace Jindra (závěrečná zpráva gestapa); Dokumenty [online]. Soudobé dějiny VIII/4 [cit. 2023-09-13]. 21 stran textu. Dostupné online. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR cz) [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  • ADAMEC, Jan. Ladislav Vaněk - rozumný muž a vlastenec [online]. ČRo 6, 2012-06-24 [cit. 2023-09-13]. Historik Jan Adamec 24.6.2012 v pořadu Portréty na ČRo 6. Dostupné online. 
  • BRETON, Stanislav. S čistým svědomím? K případu Ladislava Vaňka–Jindry [online]. Za svobodu cz. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Text submitted to CC-BY-SA license. Source: Ladislav Vaněk by Wikipedia (Historical)



 

Owlapps.net - since 2012 - Les chouettes applications du hibou