![François de Roubaix François de Roubaix](/modules/owlapps_apps/img/errorimg.png)
François de Roubaix (3. dubna 1939 Neuilly-sur-Seine, Hauts-de-Seine – 22. listopadu 1975 Tenerife, Kanárské ostrovy) byl francouzský hudební skladatel, který vytvořil filmovou hudbu přibližně k sedmdesáti filmům a seriálům.
Narodil se v Neuilly-sur-Seine poblíž Paříže. Neměl žádné formální hudební vzdělání, nicméně se jako mladý začal věnovat jazzu, v patnácti letech vytvořil hudební skupinu a začal se jako samouk učit hře na pozoun. Jeho otec Paul de Roubaix, tvůrce dokumentárních filmů, mu jednou nabídl, aby vytvořil hudbu k jeho filmu.
Prvním filmem, ve kterém zazněla jeho hudba, byl krátkometrážní dokumentární snímek Thaumeatopoea, la vie des chenilles processionnaires du pin et de leur extermination controlée režiséra Roberta Enrica. Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let spolupracoval s různými francouzskými režiséry, například s Jose Giovannim, Jean-Pierrem Melvillem, Jean-Pierrem Mockym nebo Yvesem Boissetem.
Ve své hudbě využíval folkových prvků, ale rovněž elektronických hudebních nástrojů jako například syntezátorů nebo prvních bicích automatů. U sebe doma v pařížské Rue de Courcelles měl své vlastní nahrávací studio, ve kterém s pomocí playbacku postupně nahrával jednotlivé hudební stopy a zdokonaloval své nahrávky, až dokud s nimi nebyl spokojen. Byl multiinstrumentalistou a hrál například na klavír a na kytaru.
Zemřel v roce 1975 při potapěčské nehodě na Kanárských ostrovech. Následující rok mu byl posmrtně udělen César za hudbu k filmu Stará puška, který byl současně posledním, ke kterému vytvořil filmovou hudbu. V roce 2007 byl o něm natočen televizní dokumentární film s názvem François de Roubaix l'aventurier.
Měl dvě děti, dceru Patriciu a syna Benjamina.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku François de Roubaix na anglické Wikipedii.
Owlapps.net - since 2012 - Les chouettes applications du hibou