Čchung-čching (, čínsky pchin-jinem Chóngqìng, znaky zjednodušené 重庆, tradiční 重慶), dříve též přepisováno Čunking, je přímo spravované město na jihozápadě Číny. Administrativně se jedná o municipalitu na úrovni provincie přímo podléhající centrální vládě Čínské lidové republiky, na jejímž území je kromě metropole samotné také několik dalších menších měst a rozsáhlé venkovské oblasti. V roce 2020 měl Čchung-čching více než 34,1 milionů obyvatel, přičemž populace urbanizovaných oblastí činila celkem 16,8 milionů. Ve vlastním městě žilo přibližně 9,5 milionů obyvatel, což z něj činilo 9. nejlidnatější město v Číně, a podle celkové populace 19. nejlidnatější čínský administrativní celek na provinční úrovni.

Čchung-čching se nachází v jihozápadní Číně, v hornaté oblasti na jihovýchodním okraji Sečuánské pánve, u soutoku řek Jang-c’-ťiang a Ťia-ling-ťiang. Sousedí s provinciemi Šen-si, Chu-pej, Chu-nan, Kuej-čou a S’-čchuan. Celková rozloha Čchung-čchingu je přibližně 82 400 km², a je tak největším ze čtyř čínských přímo spravovaných měst a 26. největším čínským administrativním celkem na provinční úrovni. Čchung-čching je také jediným přímo spravovaným městem ležícím hluboko ve vnitrozemí; další tři – Peking, Šanghaj a Tchien-ťin – se nachází u čínského východního pobřeží. Navzdory tomu je Čchung-čching významným, byť říčním, přístavem a klíčovou součástí ekonomického pásu podél Dlouhé řeky.

Město má bohatou historii sahající až do 1. tisíciletí př. n. l., přičemž svůj současný název získalo v roce 1189 za dynastie Sung. Během druhé světové války dočasně sloužilo jako hlavní město Čínské republiky, a bylo těžce bombardováno japonským letectvem. Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se Čchung-čching stal součástí provincie S’-čchuan. Status přímo spravovaného města získal 14. března 1997, kdy byl sloučen s dalšími třemi prefekturami a vyčleněn ze S’-čchuanu. V současnosti se Čchung-čching dělí 38 správních celků okresní úrovně, z toho 26 městských obvodů, 8 okresů a 4 autonomní okresy. Od roku 2010 má status národního centrálního města.

V současnosti je Čchung-čching významné ekonomické, dopravní a průmyslové centrum. Čchung-čching patří mezi nejstarší průmyslové oblasti v Číně, s dlouhou tradicí zejména v těžkém, zbrojním či automobilovém průmyslu. Ve městě sídlí Chang’an Automobile, jedna z předních čínských automobilek. Jako významný dopravní uzel Čchung-čching zaujímá důležité místo v čínské dálniční i železniční síti. Mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej, obsluhující jak metropolitní oblast města, tak západní regiony celé země, patří mezi nejrušnější letiště v Číně. Čchungčchingské metro, s více než 460 km tratí, je 8. nejdelší systém metra na světě, a se dvěma linkami monorail zároveň také nejdelším systémem monorail v provozu. V Čchung-čchingu také sídlí několik významných univerzit, jako je Čchungčchingská univerzita, Jihozápadní univerzita, Čchungčchingská lékařská univerzita, Jihozápadní univerzita politických věd a práva, Čchungčchingská pedagogická univerzita a Čchungčchingská technologická univerzita.

Název

Současný název města, Čchung-čching, znamená „Dvojitá slavnost“ (z čínských znaků 重 [čchung] „znovu, opakovaně; dvojitý“ a 庆 [čching] „slavnost, oslavovat“). Toto jméno město obdrželo v roce 1189, když jej nový císař Kuang-cung z dynastie Sung přejmenoval pro připomínku svých dvou korunovací: nejprve – ještě jako princ Čao Tun – na knížete z Kung-čou, a následně na čínského císaře. Obě tyto korunovace se konaly právě ve městě a pro císaře byly důvodem ke „dvojí slavnosti“ (čínsky v českém přepisu šuang-čchung si-čching, pchin-jinem shuāngchóng xǐqìng, znaky zjednodušené 双重喜庆, tradiční 雙重喜慶). Z tohoto sousloví poté zkrácením vzešel název města.

Město si také vysloužilo řadu přezdívek. Kvůli místnímu podnebí zapříčiňující časté, přetrvávající mlhy, je nazýváno Město mlhy (čínsky v českém přepisu wu-tu, pchin-jinem wùdū, znaky zjednodušené 雾都, tradiční 霧都). Vzhledem k velmi hornatému terénu oblasti je nazýváno Horské město či Město hor (čínsky v českém přepisu šan-čcheng, pchin-jinem shānchéng, znaky 山城).

Jednoznaková zkratka pro Čchung-čching, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 渝 (čínsky v českém přepisu jü, pchin-jinem yú). Odvozená je z názvu řeky Jü-šuej (čínsky pchin-jinem yú shuǐ, znaky 渝水), dnes zvané Ťia-ling-ťiang, která městem protéká. Oficiální zkratka Čchung-čchingu v latinském písmu je CQ.

Administrativní členění

Doprava

Ve městě funguje síť metra sestávající k roku 2017 ze čtyř linek.

Přibližně 20 kilometrů severovýchodně od centra Čchung-čchingu v obvodě Jü-pej se nachází mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej, z centra dostupné linkou 3 čchungčchingského metra. Od roku 2006 patří dlouhodobě do desítky nejrušnějších čínských letišť. Kromě něj leží na území města ještě dvě menší letiště: letiště Čchien-ťiang Wu-ling-šan na východním okraji v obvodě Čchien-ťiang a letiště Wan-čou Wu-čchiao v obvodě Wan-čou v severovýchodní části města.

V Čchung-čchingu je několik mostů přes Jang-c’-ťiang, mj. dvoupatrový ocelový obloukový most Čchao-tchien-men dokončený v roce 2009.

Partnerská města

• Antverpy, Belgie (2011)
• Asuán, Egypt (2005)
• Bahia, Brazílie (2011)
• Bangkok, Thajsko (2005)
• Brisbane, Austrálie (2005)
• Córdoba, Argentina (2010)
• Čennaí, Indie (2015)
• Detroit, Spojené státy americké (2011)
• Düsseldorf, Německo (2004)
• Hirošima, Japonsko (1986)
• Leicester, Spojené království (1993)
• Mpumalanga, Jihoafrická republika (2002)
• New York, Spojené státy americké (2011)
• Pešť, Maďarsko (2010)
• Pusan, Jižní Korea (2007)
• Šíráz, Írán (2005)
• Seattle, Spojené státy americké (1983)
• Toronto, Kanada (1986)
• Toulouse, Francie (1982)
• Voroněž, Rusko (1993)
• Záporožská oblast, Ukrajina (2002)

Ostatní

Poštovní známky

V tomto tehdy největším městě čínské provincie Sečuan byla francouzská pošta. Tehdejší indočínské poštovní úřady zde používaly v letech 1903 až 1922 známky Francouzské Indočíny s přetisky TCHONGKING nebo TCH´ONG K´ING. Bylo vydáno 67 přetiskových provizorií.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Představitelé Čchung-čchingu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchung-čching na Wikimedia Commons
• Galerie Čchung-čching na Wikimedia Commons

Chongqing World Financial Center nebo Global Financial Building (čínsky znaky zjednodušené 环球金融中心, tradiční 環球金融中心) je nejvyšší mrakodrap ve městě Čchung-čching v Číně, ale v roce 2017 by jej měl nahradit Chongqing International Trade and Commerce Center. Je 339 m vysoký, má 79 pater a byl dokončen v roce 2014. Jeho podlahová plocha je 204 400 m². Architektem je C. Y. Lee a vlastníkem je Chongqing Worthy Land Corporation.

Související články

• Seznam nejvyšších budov světa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chongqing World Financial Center na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chongqing World Financial Center na anglické Wikipedii.

Chongqing World Trade Center je mrakodrap ve městě Čchung-čching. Má 60 nadzemních a 2 podzemní podlaží, jeho výška je 283 metrů. Výstavba probíhala v letech 2002–2005. Budova disponuje prostory o výměře 121 000 m². V budově se nachází převážně kancelářské prostory, v nižších patrech obchodní pasáž a garáže a obsluhuje ji 12 výtahů.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chongqing World Trade Center na Wikimedia Commons

Mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej (čínsky v českém přepisu Čchung-čching Ťiang-pej kuo-ťi ťi-čchang, pchin-jinem Chóngqìng Jiāngběi Guójì Jīchǎng, znaky 重庆江北国际机场, IATA: CKG, ICAO: ZUCK) je mezinárodní letiště v Čchung-čchingu, jednom z přímo spravovaných měst Čínské lidové republiky. Nachází se v obvodě Jü-pej přibližně dvacet kilometrů severovýchodně od města, tedy i severně od stejnojmenného obvodu Ťiang-pej. Bylo otevřeno v 22. ledna 1990 a nahradilo starší letiště Čchung-čching Paj-š’-i, z kterého se následně stala čistě vojenská letecká základna Paj-š’-i letectva Čínské lidové republiky. V rámci celé Čínské lidové republiky se Čchung-čching Ťiang-pej v počtu ročně přepravených cestujících od roku 2006 drží u konce první desítky.

Letiště je uzlovým pro Air China, China Express Airlines, China Southern Airlines, Chongqing Airlines, Shandong Airlines, Sichuan Airlines a West Air (2017).

Přímo u terminálu 2 je stanice linky 3 čchungčchingského metra jezdící po jednokolejnicové dráze. Autobusové spojení na letiště mají nejen přilehlé obvody Čchung-čchingu (mj. Tien-ťiang a Wan-čou), ale i města z provincií S’-čchuan (např. I-pin a Nej-ťiang) a Kuej-čou (např. Cun-i).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Flughafen Chongqing-Jiangbei na německé Wikipedii a Chongqing Jiangbei International Airport na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej na Wikimedia Commons

Čchung-čching Tang-taj Li-fan (čínsky pchin-jinem Chóngqìng Dāngdài Lìfān, znaky zjednodušené 重庆当代力帆, tradiční 重慶當代力帆) je čínský profesionální fotbalový klub, který sídlí v přímo spravovaném městě Čchung-čching. Založen byl v roce 1995 pod názvem Čchien-wej Wu-chan. Jedná se o vítěze čínského poháru z ročníku 2000. Klubové barvy jsou červená a modrá. Od sezóny 2015 působí v čínské nejvyšší fotbalové soutěži.

Své domácí zápasy odehrává na Čchung-čchingském olympijském sportovním centru s kapacitou 58 680 diváků.

Plný název klubu je Fotbalový klub Čchung-čching Tang-taj Li-fan (čínsky v českém přepisu Čchung-čching Tang-taj Li-fan cu-čchiou ťü-le-pu, pchin-jinem Chóngqìng Dāngdài Lìfān zúqiú jùlèbù, znaky zjednodušené 重庆当代力帆足球俱乐部)

Historické názvy

• 1995 – Čchien-wej Wu-chan (Čchien-wej Wu-chan cu-čchiou ťü-le-pu)
• 1995 – Čchien-wej (Čchien-wej cu-čchiou ťü-le-pu)
• 1996 – Čchien-wej Chuan-tao (Čchien-wej Chuan-tao cu-čchiou ťü-le-pu)
• 1999 – Čchung-čching Lung-sin (Čchung-čching Lung-sin cu-čchiou ťü-le-pu)
• 2000 – Čchung-čching Li-fan (Čchung-čching Li-fan cu-čchiou ťü-le-pu)
• 2003 – fúze s Jün-nan Chung-tcha ⇒ Čchung-čching Li-fan Sin-kan-ťüe (Čchung-čching Li-fan Sin-kan-ťüe cu-čchiou ťü-le-pu)
• 2004 – Čchung-čching Čchi-čche (Čchung-čching Čchi-čche cu-čchiou ťü-le-pu)
• 2005 – Čchung-čching Li-fan (Čchung-čching Li-fan cu-čchiou ťü-le-pu)
• 2017 – Čchung-čching Tang-taj Li-fan (Čchung-čching Tang-taj Li-fan cu-čchiou ťü-le-pu)

Získané trofeje

• Čínský fotbalový pohár (1×)
  • 2000

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:

• 1995: Chinese Yi League
• 1996: Chinese Jia-B League
• 1997–2003: Chinese Jia-A League
• 2004–2006: Chinese Super League
• 2007–2008: China League One
• 2009–2010: Chinese Super League
• 2011–2014: China League One
• 2015– : Chinese Super League

Jednotlivé ročníky

Zdroj:

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Účast v asijských pohárech

Zdroj:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chongqing Dangdai Lifan F.C. na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Profil klubu, transfermarkt.com (anglicky)
• Profil klubu, soccerway.com (anglicky)

Andrew Mwesigwa (* 24. dubna 1984, Kamuli, Uganda) je ugandský fotbalový obránce a reprezentant, který v současnosti hraje v kazašském klubu Ordabasy Šymkent.

Klubová kariéra

Mwesigwa začal svou kariéru v ugandském klubu SC Villa, odkud v roce 2006 přestoupil do islandského Íþróttabandalag Vestmannaeyja (ÍBV). V sezoně 2010 hrál v Číně za Chongqing Lifan, odsud v únoru 2011 odešel do kazašského celku Ordabasy Šymkent.

Reprezentační kariéra

V A-týmu Ugandy debutoval v roce 2003.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Profil hráče, transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

Enstrom 480 je lehký užitkový vrtulník vyvinutý a vyráběný americkou společností Enstrom Helicopter Corporation (od roku 2012 dceřiná společnost čínské Chongqing General Aviation Industry Group).

Vývoj

Společnost Enstrom Helicopter Corporation zahájila v návaznosti na menší stroje F-28 a 280 vývoj nového vrtulníku pro 4 až 5 osob, s nímž se na přelomu 80. a 90. let zúčastnila programu americké armády na výběr nové cvičné helikoptéry (New Training Helicopter). Prototyp modelu označovaného jako TH-28 se dostal poprvé do vzduchu 7. října 1989, přičemž celkem bylo postaveno šest kusů TH-28. Vítězem armádního tendru se stal Bell TH-67 a Enstrom proto pokračoval v projektu svého vrtulníku pro civilní trh pod označením Enstrom 480. Certifikace FAA byla typu 480 udělena v roce 1993 a v následujícím roce jej obdrželi první zákazníci. Od roku 2001 je nabízena také verze 480B se zvýšeným výkonem motoru a větší maximální vzletovou hmotností. Policejní 480B Guardian je standardně vybaven kamerou a pátracím světlometem.

Konstrukce

V přední části trupu se nachází kabina vyrobená z kompozitních materiálů a hliníku, která pojme až pět osob. Příhradová střední část trupu je tvořena konstrukcí z ocelových trubek a nachází se zde motor, reduktor, hřídel nosného rotoru, palivová nádrž, zavazadlový prostor a přistávací ližiny. Poloskořepinový ocasní nosník z nýtovaných hliníkových plechů je doplněn o horizontální stabilizátory s koncovými svislými plochami.

Uživatelé

Enstrom 480 létá u civilních uživatelů v přibližně 30 státech. Vrtulníky provozuje také kolem 20 policejních sborů v USA, dále pak policie v Číně, Indonésii nebo Kanadě. Převážně k výcviku vojenských pilotů jej používá také několik armádních uživatelů, jmenovitě Thajsko, Japonsko, Rovníková Guinea či Venezuela.

V Česku provozuje společnost DSA od roku 2014 vrtulník 480B OK-ENS, od roku 2018 provozuje 480B OK-ENG a o rok později začala provozovat dvojici 480B-G OK-CLV a OK-LPT. Státem provozované Centrum leteckého výcviku na pardubickém letišti používá čtyři kusy verze 480B-G jako náhradu vrtulníků Mil Mi-2. První dva Enstromy přistály v Pardubicích dne 20. června 2018.

Stroj společnosti DSA a.s. OK-CLV měl dne 22.3.2019 nehodu u Slavoňova na Náchodsku. Při pádu došlo k úplné destrukci stroje a k požáru, dvoučlenná posádka nehodu nepřežila.

Specifikace (480B)

Technické údaje

• Posádka: 2 piloti
• Užitečná zátěž: 5 osob (včetně pilota)
• Průměr rotoru: 9,75 m
• Průměr vyrovnávacího rotoru: 1,54 m
• Délka trupu: 9,2 m
• Délka s otáčejícími se rotory: 10,16 m
• Výška: 3 m
• Prázdná hmotnost: 826 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 1361 kg
• Pohonná jednotka: 1× turbohřídelový motor Rolls-Royce 250-C20W o výkonu 227 kW

Výkony

• Maximální rychlost: 231 km/h
• Cestovní rychlost: 213 km/h
• Dostup: 3962 m
• Dolet: 685 km

Odkazy

Reference

Podobné vrtulníky

• Robinson R44
• Robinson R66

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Enstrom 480 na Wikimedia Commons
• Databáze všech Enstromů 480 v ČR
• Stránky výrobce (anglicky)

Cyrus Cornut (* 1977) je francouzský umělec a fotograf íránsko-iráckého původu. V roce 2021 získal 26 cenu HSBC za fotografii.

Životopis

Cyrus Cornut, který se narodil v roce 1977 a má íránsko - irácký původ, žil v Bagdádu a Káhiře.

Vystudoval architekturu, díky čemuž cestoval hlavně v Asii (Jáva, Sumatra, Borneo, Malajsie, Thajsko, Vietnam, Indie,..) a začal se věnovat fotografii, "veden jednoduše potěšením z fotografování."

V roce 2005 bylo v Číně rozhodující setkání s profesionálními fotografy. Potom začal fotografovat se "stanovením zásad, které budou základem pro rozvoj". Po návratu do Francie a pořízením prvního cyklu s názvem Les villes sont comme des océans (Města jsou jako oceány), se rozhodl stát se profesionálem.

Tato první práce o čínských městech byla vystavena v roce 2006 na Rencontres de la photographie d'Arles pod uměleckým vedením Raymonda Depardona.

V roce 2021 získal Cyrus Cornut cenu HSBC za fotografii se svou sérií Chongqing, sur les quatre rives du temps qui passe (Čchung-čching na čtyřech březích času).

Cyrus Cornut žije a pracuje v Paříži. Používá fotografickou kameru 4×5, těžkopádné vybavení vyžadující technickou zdatnost a trpělivost. Jeho práce jsou vystavovány ve Francii i v zahraničí.

Publikace

Neúplný seznam

• Atlas Paris, Antoine Brès, Thierry Sanjuan ; cartographie Madeleine Benoit-Guyod ; photographies Cyrus Cornut, Paříž, Éditions Autrement, 2011
• Valophis renouvelle ses quartiers, [photographies] Cyrus Cornut, Françoise Huguier, Stéphane Lagoutte... [et al.] / Paříž, Trans Photographic Press , 2011
• Atlas Paris, Antoine Brès, Thierry Sanjuan ; cartographie Madeleine Benoit-Guyod ; photographies Cyrus Cornut, Paříž, Éditions Autrement, 2012
• Marie Desplechin. Pour une poignée de degrés. [s.l.]: [s.n.], 2017. ISBN 9791095118046. Klara Beck, Antoine Bruy, Cyrus Cornut, Charles Delcourt, Tim Franco, Lek Kiatsirikajorn, Olivia Lavergne, Simon Norfolk, Nyani Quarmyne, Sébastien Tixier. 
• Atlas de Londres: une métropole en perpétuelle mutation, Manuel Appert, Mark Bailoni, Delphine Papin ; cartographie Eugénie Dumas ; photographies Cyrus Cornut, 2018, Paříž, Éditions Autrement, 2018
• Chongqing, sur les quatre rives du temps qui passe, Éditions Xavier Barral, Paříž, 2021

Výstavy

Neúplný seznam

• 2006: Chine, Les villes sont comme des océans, Rencontres de la photographie d'Arles
• 2010: Voyage en périphérie, avec le groupe France14, Abbaye de Montmajour, Rencontres de la photographie d'Arles
• 2014: Le voyage d’Alberstein, avec Nicolas Cornut, Belleroche, Maison de l'intercommunalité, Rocheservière
• 2015: Le voyage d’Alberstein, avec Nicolas Cornut, Centre Atlantique de la Photographie à Brest
• 2021: Aassmaa Akhannouch & Cyrus Cornut, Galerie Esther Woerdehoff, Paříž

Ceny a ocenění

Neúplný seznam

• 2014: Lauraát Grand Prix des Albums, Muséum national d'histoire naturelle
• 2012: Lauraát visa de l'ANI, Promenades Photographiques de Vendôme
• 2018: Neutral Density Photography Awards, ND Photographer of the Year
• 2018: 1. cena v soutěži Singular Lens
• 2021: 26. prix HSBC pour la photographie za cyklus série « Chongqing, sur les quatre rives du temps qui passe »

Sbírky

• Kolekce Florence a Damien Bachelot
• Francouzská národní knihovna, Paříž
• Metz Arsenal
• Sbírka HSBC

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrus Cornut na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Oficiální stránky

Omeisaurus („ještěr od hory Emei“) byl rod sauropodního dinosaura z čeledi Mamenchisauridae, který byl formálně popsán v roce 1939 a pojmenován podle čínského pohoří, ve kterém byly nalezeny jeho fosilní pozůstatky (geologické souvrství Ša-si-miao).

Popis

Dosud objevené fosilie zahrnují úlomky různých částí jeho kostry, takže si lze představit, jak tento živočich vypadal. Omeisaurus měl dlouhý krk, malou klínovitou hlavu a při chůzi byl nepatrně nachýlený dopředu, s kyčlemi položenými výše než ramena. Ocas měl relativně krátký, přestože stále mohutný, a mohl být kyjovitě zakončen, i když to nemusel být znak všech druhů. Jako všichni sauropodi ani omeisaurus nevláčel ocas po zemi. Místo toho jej pravděpodobně nesl vodorovně a využíval ho jako protiváhu nebo dokonce jako zbraň při odhánění dravců.

Rozměry

Tento sauropod byl dlouhý asi 10 až 15 metrů, vysoký kolem 3,5 metru a vážil zhruba 5 až 10 tun. Pokud do tohoto rodu spadá i větší druh O. (?) tianfuensis, pak lze rodu Omeisaurus přiřknout délku kolem 18 metrů a hmotnost zhruba 8500 kilogramů. Podle jiných odhadů dosahovali jedinci druhu O. tianfuensis délky až 20,2 metru a hmotnosti kolem 9800 kilogramů.

Systematika

Omeisaurus byl zástupcem čeledi Mamenchisauridae, středně velkých až obřích jurských sauropodů z východní Asie. Mezi nejbližší příbuzné tohoto rodu patřil například rod Anhuilong.

V současnosti je rozlišováno zhruba osm (potenciálně vědecky platných) druhů tohoto rodu. Zatím poslední druh, O. puxiani, byl popsán v dubnu roku 2020.

Odkazy

Reference

Literatura

• Dong Zhiming (1988). Dinosaurs from China. China Ocean Press, Beijing & British Museum (Natural History). ISBN 0-565-01073-5.
• Britt, Carpenter; et al. (2002). Encyclopedia of Dinosaurs. Publications international, Ltd., Lincolnwood Illinois.. ISBN 0-7853-5561-8.
• Tan Chao; et al. (2018). Discovery of Omeisaurus (Dinosauria: Sauropoda) in the Middle Jurassic Shaximiao Formation of Yunyang, Chongqing, China. Vertebrata PalAsiatica. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.181115

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Omeisaurus na Wikimedia Commons
• Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
• Profil na databázi Fossilworks Archivováno 19. 3. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)

Kamélie japonská (Ca­mel­lia ja­po­ni­ca) je rostlina z če­ledi čajovníkovité (The­a­ce­ae). Je to stálezelený strom, pocházející původně ze subtropických částí Japonska a Korejského poloostrova. Některé divoce rostoucí druhy kamélií tam dorůstají ve vyšších polohách až 15 metrů výšky. Do rodu Camellia patří například i čajovník čínský. Někdy se jí také přezdívá „zimní růže“. Existuje několik typů květů: jednoduché, poloplné, zcela plné, anemonkovité, pivoňkovité a růžokvěté. Barva květů od bílé a krémové, po všechny odstíny červené a fialové. Byl také objeven druh se žlutým květem.

Kamélie japonská je oficiální květinou čínského města Čchung-čching.

V polovině 19. století byl její název do češtiny překládán jako velbluděnka žapanská.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kamélie japonská na Wikimedia Commons
• Taxon Camellia japonica ve Wikidruzích