Alfie Deyes (* 17. září 1993) je britský spisovatel a youtuber, který na YouTube vystupuje pod přezdívkami PointlessBlog, PointlessBlogVlogs či PointlessBlogGames. Od roku 2014 mu byly vydány tři knihy. Poslední kniha vyšla v roce 2016.

Kariéra

Svůj kanál na YouTube pod uživatelským jménem PointlessBlog zaregistroval v roce 2009. K březnu 2017 měl přes 5.5 milionů odběratelů a více než 460 milionů zobrazených videí. Jeho druhý tzaregistrovaný kanál PointlessBlogVlogs měl přes 3.8 miliony odběratelů a přes 709 milionů zobrazených videí. Má také 4 miliony sledujících na Twitteru a přes 4.8 milionu sledujících na Instagramu. V lednu 2014 byl se dostal na obálku časopisu „Company".

Spolupracoval s několika vloggerů. V jeho videích se objevila Tanya Burr, Louis Cole, Louise Pentland, Grace Helbig, Tyler Oakley, Troye Sivan, Miranda Sings, Joe Sugg a Zoe Sugg. Také natočil pár videí s Arianou Grande.

Byl zmíněný v Debrett's 500 - žebříček 500 nejvlivnějších britů.

The Pointless Books (Nesmyslné knihy)

V roce 2014 uzavřel smlouvu s vydavatelstvím Blink Publishing.První kniha vyšla v září stejného roku. Druhá kniha byla vydána 26. března 2015 a stala se druhou nejprodávanější knihou podle skutečného příběhu v týdnu jejího vydání. Třetí pokračování bylo plánováno na konec roku 2015.

Hudba

Objevil se v písni z roku 2014 Do They Know It's Christmas?, kde byl součástí charitativní skupiny Band Aid 30, která se snažila získat peníze na léčbu Eboly v západní Africe. Také byl částí chlapecké skupiny, která se snažila vydělat peníze na Comic Relief, kromě toho byl zmíněný v novinách The Guardian.

Rádio

V listopadu roku 2014 vystoupil v ranní show The Radio 1 Breakfast Show s Nickem Grimshawem a s kamarádem (taktéž vloggerem) Marcusem Butlerem.

Osobní život

Je ve vztahu se Zoe Sugg, která je na YouTube známá jako Zoella. Bydlí společně v Brightonu.

Ocenění a nominace

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfie Deyes na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfie Deyes na Wikimedia Commons

Hymna ostrova Man, jejíž manský název Arrane Ashoonagh dy Vannin znamená Národní manská hymna, byla zkomponována Williamem Henry Gillem a teprve později Johnem Kneenen přeložena do manštiny. Anglický název hymny zní O Land of Our Birth (česky O zemi našeho narození).

Historie

Tynwaldem, parlamentem ostrova Man, založeným v roce 979, byla hymna oficiálně uznána teprve roku 2002.

Text

První sloka hymny v manštině:

O Halloo nyn ghooie,

O' Ch'liegeen ny s'bwaaie

Ry gheddyn er ooir aalin Yee,

Ta dt' Ardstoyl Reill Thie

Myr Barrool er ny hoie

Dy reayl shin ayns seyrsnys as shee.

Anglická verze:

O land of our birth,

O gem of God's earth,

O Island so strong and so fair;

Built firm as Barrule,

Thy Throne of Home Rule

Makes us free as thy sweet mountain air.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arrane Ashoonagh dy Vannin na německé Wikipedii.

Související články

• Vlajka Ostrova Man
• Znak Ostrova Man
• Triskelion

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hymna ostrova Man na Wikimedia Commons
• AU sound file

Dusičnan dysprositý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Dy(NO₃)₃.

Výroba

Bezvodá sůl se získá působením oxidu dusičitého na oxid dysprositý:

${\displaystyle {\ce {2Dy2O3\ +9N2O4\ \xrightarrow {150^{o}C} \ 4Dy(NO3)3\ +6NO}}}$

Nebo reakcí oxidu dusičitého s dysprosiem:

${\displaystyle {\ce {Dy\ +3N2O4\ \xrightarrow {200^{o}C} \ Dy(NO3)3\ +3NO}}}$

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti

Dusičnan dysprositý tvoří nažloutlé hygroskopické krystaly. Vytváří krystalické hydráty, jako třeba pentahydrát ${\displaystyle {\ce {Dy(NO3)3 * 5H2O}}}$.

Je rozpustný ve vodě a ethanolu.

Chemické vlastnosti

Hydratovaný dusičnan dysprositý se tepelně rozkládá za vzniku ${\displaystyle {\ce {DyONO3}}}$, a dalším zahříváním vzniká oxid dysprositý.

Využití

Dusičnan dysprositý se využívá jako katalyzátor.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Нитрат диспрозия(III) na ruské Wikipedii a 硝酸镝 na čínské Wikipedii.

Dysprosium (chemická značka Dy, latinsky Dysprosium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 10. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě laserů.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Dysprosium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov.

Chemicky je dysprosium méně reaktivní než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na suchém vzduchu je prakticky stálé, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách za vývoje vodíku.

Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Dy³⁺. Soli Dy³⁺ vykazují vlastnosti podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a hliníku. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především fluoridy a fosforečnany, jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Dysprosité soli mají obvykle žlutou barvu.

Dysprosium objevil roku 1886 francouzský chemik Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran jako nečistotu ve zkoumaném oxidu erbitém. Elementární čisté dysprosium bylo vyrobeno teprve kolem roku 1950 užitím techniky ionexové separace.

Výskyt a výroba

Dysprosium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 3 – 4,5 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom dysprosia na 100 miliard atomů vodíku.

V přírodě se dysprosium vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří monazity (Ce,La,Th,Nd,Y)PO₄ a xenotim, chemicky fosforečnany lanthanoidů , dále bastnäsity (Ce,La,Y)CO₃F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál euxenit (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)₂O₆.

Velká ložiska těchto rud se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – apatity z poloostrova Kola v Rusku. V roce 2018 byl ohlášen nález ložiska bohatého na yttrium, dysprosium, europium a terbium poblíž japonského ostrůvku Minamitori (asi 1 850 km jihovýchodně od Tokia)

Vzhledem k omezené dostupnosti hrozí v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití. Výše uvedený nález by mohl tuto situaci změnit.

Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí kyseliny sírové a chlorovodíkové a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem hydroxidu sodného vysráží hydroxidy.

Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou extrakcí, za použití ionexových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí.

Příprava čistého kovu se obvykle provádí redukcí oxidu dysprosia Dy₂O₃ elementárním vápníkem.

Dy₂O₃ + 3 Ca → 2 Dy + 3 CaO

Použití a sloučeniny

• Podobně jako gadolinium, vykazuje dysprosium vysoký účinný průřez pro záchyt tepelných neutronů a jeho slitiny s niklem jsou často používaným materiálem pro výrobu moderátorových tyčí v jaderných reaktorech. Zasunutím těchto tyčí do nitra reaktoru dojde k poklesu neutronového toku a tím zpomalení štěpné reakce.
• Světelné výbojky plněné halogenidy dysprosia jsou zdrojem velmi intenzivního světelného záření a nacházejí proto uplatnění především ve filmařském průmyslu a dalších speciálních aplikacích s požadavky na mohutný světelný tok.
• Společně s vanadem se dysprosium uplatňuje při výrobě laserů.

Odkazy

Reference

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973
• Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993, ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dysprosium na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dysprosium ve Wikislovníku

Nigerijský pidžin (též nigerijská kreolština, Naijá, Pijin nebo Broken) je kreolský jazyk na bázi angličtiny, který slouží jako lingua franca v Nigérii. V Nigérii totiž žije více než 250 národů, z nichž každý mluví jiným jazykem. Jako úřední jazyk slouží angličtina, ale jako dorozumívací jazyk slouží častěji jednodušší nigerijský pidžin, který z angličtiny vychází.

Různé formy nigerijského pidžinu se v menší míře používají také v dalších afrických státech, jako Rovníková Guinea, Benin, Ghana nebo Kamerun.

Popis

Nigerijský pidžin vychází z angličtiny, ale oproti angličtině je jednodušší a také převzal některá slova z portugalštiny a z místních domorodých jazyků, jako je jorubština nebo igboština. V každém regionu se pidžin liší, především podle toho, který domorodý jazyk ho v dané oblasti ovlivnil. V mnoha ohledech je nigerijský pidžin podobný kreolským jazykům z oblasti Karibiku.

Například Igbové běžně v nigerijském pidžinu používají slovo Nna (neformální označení kamaráda). Anglická věta Man, that test was very hard (v překladu Kámo, ten test byl fakt těžkej) se řekne v nigerijském pidžinu Nna mehn, that test hard no be small. Jorubové zase v nigeirjském pidžinu používají jorubská slova Ṣebi a Abi, které se používají na začátku nebo na konci vět. Anglická věta You are coming, right? (Už jdeš, že?) se řekne v nigerijském pidžinu Ṣebi you dey come? nebo You dey come abi?

Ačkoliv nigerijský pidžin používají v Nigérii miliony lidí, tak nebyl nijak uznán vládou jakou oficiální jazyk. V médiích a politice se používá nigerijská verze angličtiny. Od roku 2017 ale vysílá BBC také v nigerijském pidžinu. Wikipedie v nigerijském pidžinu existuje, ale momentálně byla vyvíjena na Wikimedia Inkubátoru.

Příklady

Číslovky

Vzorový text

God love di pipol wey dey dis world

well-well, so e kon send di only pikin

wey e get to us, so dat anybody wey

bilive am, nor go die, but e go get life

wey nor dey end. God nor send en pikin

kom kondemn di pipol wey dey inside

di world, but make e kom save dem.

Všeobecná deklarace lidských práv

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nigerian Pidgin na anglické Wikipedii.

Fluorid dysprositý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem DyF₃.

Příprava

Fluorid dysprositý lze připravit reakcí chloridu dysprositého nebo uhličitanu dysprositého s 40% kyselinou fluorovodíkovou:

DyCl₃ + 3 HF → DyF₃ + 3 HCl

Dy₂(CO₃)₃ + 6 HF → 2 DyF₃ + 3 H₂O + 3 CO₂

Fluorid dysprositý lze také připravit hydrotermální reakcí dusičnanu dysprositého a tetrafluoroboritanu sodného při teplotě 200 °C.

Fluorid dysprositý lze také připravit smícháním oxidu dysprositého s hydrogendifluoridem amonným a zahřáním směsi na 300 °C, dokud oxid není porézní a dále zahříváním na 700 °C. Po zavedení fluorovodíku dochází k následující reakci:

Dy₂O₃ + 6 HF → 2 DyF₃ + 3 H₂O

Vlastnosti

Fluorid dysprositý je bílá pevná látka bez zápachu, která je nerozpustná ve vodě a má ortorombickou krystalovou strukturu s prostorovou grupou Pnma (Číslo 62)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dysprosium(III) fluoride na anglické Wikipedii.

Velština, v odbornějším stylu někdy kymerština (velšsky Cymraeg, s určitým členem y Gymraeg), je keltský jazyk, kterým hovoří Velšané ve Walesu, v Anglii při hranicích s Walesem a v enklávách po celém světě. Velština je v současné době nejpoužívanějším keltským jazykem na světě.

Ačkoliv význam velštiny několik desetiletí upadal, došlo v roce 1993 k jejímu obrození, když Britský parlament postavil velštinu na stejnou úroveň jako angličtinu pro používání v běžném veřejném životě.

Podle výsledků průzkumu o používání velšského jazyka v roce 2004 žije ve Walesu 611 000 mluvčích. To činí asi 21,7 procent obyvatelstva. Velština používá latinskou abecedu plus následující písmena s diakritikou: Á, À, Â, Ä, É, È, Ê, Ë, Ì, Î, Ï, Ó, Ò, Ô, Ö, Ù, Û, Ẁ, Ŵ, Ẅ, Ý, Ỳ, Ŷ, Ÿ

Příklady

Číslovky

Užitečné fráze

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně):

Ein Tad yn y nefoedd,

sancteiddier dy enw;

deled dy deyrnas;

gwneler dy ewyllys,

ar y ddaear fel yn y nef.

Dyro inni heddiw ein bara beunyddiol;

a maddau inni ein troseddau,

fel yr ŷm ni wedi maddau i'r rhai

a droseddodd yn ein herbyn;

a phaid â'n dwyn i brawf,

ond gwared ni rhag yr Un drwg. Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo velština ve Wikislovníku

• Velština, nejstarší jazyk v Británii, prožívá renesanci - článek (CS)
• Jazykolam zvaný waleština - článek (CS)
• Y Wladfa - The Welsh in Patagonia / O velštině v Patagonii (EN)
• Welsh Language Act 1993 (plné znění, EN)
• Radio Cymru, velšské vysílání BBC

Hvězdné lodě Spojené Země jsou fiktivní kosmické lodě vystupující ve světě Star Treku. Jsou stavěny, udržovány a provozovány humanitární a mírovou organizací zvanou Hvězdná flotila. Počítají se mezi ně nejen plavidla vyrobená mezi roky 2150 - 2161, kdy oficiálně existovala federace Spojená Země, ale také lodě vyrobené po roce 2063, kdy byl uskutečněn první kontakt s Vulkánci.

Hlavním úkolem lodí byla obrana prostoru a výzkum vesmíru, velením a obsluhou bylo pověřeno velitelství Hvězdné flotily, nicméně některé funkce zastávali také členové diplomatického sboru (epizody Setkání u Broken Bow a Terra I).

Na jedné této lodi, Enterprise (NX-01), se odehrává seriál Star Trek: Enterprise.

Rozdělení

Lodě se odlišují nejen názvem, ale i zařazením do různých tříd, vyjadřujících jejich konstrukci a vybavení. Druh lodě je identifikován číselným označením.

Typ DY

Plavidla převážně z první poloviny 22. století v mnoha variantách od podtřídy DY-245 po DY-500 až DY-1200. Předchůdce, typ DY-100, se používal již v 20. století (epizoda Vesmírné sémě).

Typ Emmette

Předchůdce třídy NX používal raketový pohon. V zrcadlovém vesmíru byly lodě této třídy použity k útoku na Lunární kolonie (epizody V zemi za zrcadlem (1. část) a V zemi za zrcadlem (2. část)).

Typ NX

Vzešla z „projektu NX“, jehož cílem bylo vytvoření plavidla pro průzkum vesmíru. Výzkum začal roku 2119, první loď Enterprise NX-01 byla vypuštěna v roce 2151. Byla vybavena transportním systémem, ochranu tvořil polarizovaný pancíř a warp pohon byl schopný dosáhnout faktoru 5. Známé lodě:

• NX-Alpha - první prototyp, byl zničen v roce 2143 během pokusu o překonání warp 2.
• NX-Beta - druhý prototyp, který úspěšně dosáhl warpu 2.5.
• NX-Delta - prototyp číslo 3, v roce 2144 překonal warp 3.
• NX-01 Enterprise
• NX-02 Columbia - kvůli hrozbě ze strany Xindů byla vypuštěna v polovině roku 2154.
• NX-03 a NX-04 - NX 03 CHallenger a NX 04 Discovery postaveny, účastnily se války s romulany
• NX-09 ISS Avenger - loď Hvězdné flotily ze zrcadlového vesmíru, zničena lodí USS Defiant v epizodě V zemi za zrcadlem (1. část).

Typ Intrepid

Pozor, neplést s třídou Intrepid z 24. století.

Nástupce třídy NX v polovině 22. století měl podobné rozměry. Talířová sekce byla kratší, gondoly warp pohonu delší a výše posazené. Přibyl také druhý odpalovač torpéd a phaserové kanóny, předchůdci modernějších phaserů. První loď postavena v roce 2153.

Typ NAR-18834

Loď z první poloviny 22. století, zástupci SS Vigo a SS Seattle pod vedením kapitánky Wendy Neussové (epizoda Dodejte nám čerstvou krev).

Typ Sarajevo

Velikostí zhruba stejné lodě jako třída NX vybavené warp pohonem, ale jejich tvar připomíná A-Wing ze světa Star Wars.

Další významné lodě

• Phoenix - první loď v historii Země, která roku 2063 dosáhla rychlosti warpu (film Star Trek: První kontakt).
• SS Conestoga - první kolonizační loď Země vyslaná v roce 2069 k osídlení planety třídy M později známé jako Terra Nova (epizoda Terra Nova).

Odkazy

Související články

• Hvězdná flotila
• Spojená federace planet

Externí odkazy

• Web Memory Alpha