![Stanislav Nikolau Stanislav Nikolau](/modules/owlapps_apps/img/errorimg.png)
Stanislav Nikolau (5. června 1878 Humpolec – 4. června 1950 Praha) byl český geograf a novinář. Byl vedoucí osobností zeměpisného časopisu Širým světem, který mj. ilustroval Zdeněk Burian.
Stanislav Nikolau se narodil v Humpolci. Otec Jan Nikolau byl kupec, matka Anna (rozená Říhová) zemřela, když mu bylo 20 let. Otec se již neoženil a v roce 1903 se se syny Stanislavem a Zdeňkem odstěhoval do Prahy.
Stanislav Nikolau vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy obor zeměpis–dějepis. Učil nejprve jako suplent na reálce v Ječné ulici, později jako středoškolský profesor na reálce v Karlíně. Jako středoškolský profesor psal zeměpisné učebnice.
Stanislav Nikolau v mládí cestoval po Evropě a Přední Asii. Jeho osobnost geografa je spojena s předchůdci dnešní České geografické společnosti. V letech 1920–1931 byl jejím předsedou (tehdejší název Československá společnost zeměpisná); byl předsedou i protektorátní České společnosti zeměpisné (v letech 1939–1945).
Politicky se angažoval v hnutí Vlajka, které sdružovalo československá fašistická uskupení; k přímé spolupráci s nacistickým Německem se ale nepropůjčil. Byl dlouholetým redaktorem deníku Národní politika. Jeho politické názory byly antisovětské, antigermánské, antisemitské a patriotické, což se projevovalo v jeho novinářské činnosti. Z aktivní politiky se stáhnul po vzniku Protektorátu.
V roce 1947 byl odsouzen pro šíření letáků. Zemřel v Praze.
Časopis Širým světem, vydávaný po dobu dvaceti let, je nejvýznamnějším odkazem Stanislava Nikolaua.
Stanislav Nikolau se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka. Vlajka zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu; 21. října 1932 se Stanislav Nikolau stal jejím předsedou. Antisemitismus Vlajky jako jeden z jejích programových bodů se projevil již v programovém prohlášení Vlajky vyhlášeném při zvolení S. Nikolaua předsedou; v bodu 7 se požaduje „odstranění nadvlády německého resp. židovského kapitálu…“ Dokud stál Stanislav Nikolau v čele Vlajky, odkazovali Vlajkaři k Rašínovi, Palackému či Jiráskovi. Po vzniku Protektorátu již myšlenka slovanství mizí a Vlajka přebírá prvky nacistické ideologie. V roce 1934 odstoupil Stanislav Nikolau z předsednictví Vlajky, v roce 1940 z Vlajky vystoupil.
Politické postoje Stanislava Nikolaua odpovídaly ideologii Vlajky v období První republiky.
Stanislav Nikolau byl znám především jako autor zeměpisných učebnic, které vydával od roku 1909 do roku 1937. Příklady jeho knižního díla jsou:
Překlady
Kartografické dokumenty
Zeměpisný časopis Širým světem (podtitul Zeměpisný měsíčník), byl nejdůležitějším redakčním a spoluautorským dílem Stanislava Nikolaua. Vydávala ho Česká grafická unie.
Časopis Širým světem vycházel nepřetržitě dvacet let (1924–1944). V letech 1924–1938 vycházel 10× ročně, v období 1939–1944 se frekvence jeho vydávání zdvojnásobila (20× ročně) a časopis nesl podtitul Zeměpisný čtrnáctideník. Zahrnoval rozmanité příspěvky, od aktuálních informací o jednotlivých zemích, přes informace o exotické floře a fauně, až po dobrodružné povídky a příběhy. Články byly bohatě ilustrovány fotografiemi, kresbami a mapami a jejich výběr přiměřeně reagoval na současnou politickou situaci v jednotlivých zemích.
Výtvarnou kvalitu významně ovlivnila dlouhodobá spolupráce s malířem Zdeňkem Burianem. Od roku 1924 doprovázel povídky svými kvaši a perokresbami; od třetího ročníku se objevují i barevné reprodukce olejomaleb geografického cyklu Země a lidé. Celkem bylo v jedenadvaceti ročnících reprodukováno přibližně 560 ilustrací. Dalších přibližně 270 Burianových ilustrací ilustrovalo 25 knižních titulů České grafické unie, kterou Nikolau redigoval.
Národní politika byl deník blízký politické straně Československá národní demokracie, i když jí nebyl řízen.
Stanislav Nikolau byl redaktorem Národní politiky a psal do ní pravidelně v letech 1920 až 1940; příspěvky podepisoval vlastním jménem. Během dvaceti let vytvořil Stanislav Nikolau několik set novinářských příspěvků, především úvodníků na prvních stranách listu. Zastával v nich názory antisovětské, vlastenecké a antigermánské; věnuje se i otázkám národohospodářským, politickým, školským a jiným. Jeho antisemitismus se v tisku projevuje spíš okrajově, na intenzitě nabývá v období Druhé republiky. Silnou stránkou Nikolauových příspěvků do tisku byly geografické komentáře aktuální zahraniční politické situace. Obdiv nebo sympatie k německému nacismu se u Stanislava Nikolaua neprojevovaly.
Rozmanitost a vývoj příspěvků Stanislava Nikolaua do Národní politiky ilustrují příklady úvodníků z titulních stránek:
Příspěvky Stanislava Nikolaua z titulní stránky Národní politiky mizí. Objevují se jeho nejvýraznější antisemitské články uvnitř listu:
Ještě je otištěno několik geograficko-politických příspěvků nebo vzpomínkové texty Stanislava Nikolaua uvnitř listu.
Články
Publikoval články v titulu Sborník České společnosti zeměvědné. V době okupace byl předsedu redakčního výboru Sborníku České společnosti zeměpisné.
Zatímco odbornost geografa není zpochybňována, s ostatními názory Stanislava Nikolaua často nesouhlasí dobový tisk, ať je jeho zaměření pravicové či levicové, např.:
Např. 18. 3. 1931 polemizuje s jeho názorem, že "většina biografů hraje filmy výhradně německé" (Nikolau zastává postoj současně antiněmecký i antisemitský). 28. 11. 1929 uvedla Přítomnost, že se Stanislav Nikolau "dostal do bezprostřední blízkosti Rudého práva, které …tvrdí totéž, tj. že žijeme v policejním státě" (Nikolau kritizoval zákrok policie proti studentům.)
V lednu 1946 byl Stanislav Nikolau zatčen s dalšími osobami zapojenými do přepravy a rozšiřování zahraničních letáků generála Prchaly. Jak uvedlo Rudé právo, byl v těchto letácích president Edvard Beneš nazýván uzurpátorem moci a legalita jeho funkce byla popírána. Stanislava Nikolaua nazývá Rudé právo "známý odpůrce demokracie"
Vlastní soud začal 19. listopadu 1947 a výsledek oznámen již 20. listopadu 1947.
Rudé právo popisuje provinění Stanislava Nikolaua tak, že:
Stanislav Nikolau byl odsouzen na čtyři měsíce nepodmíněně s tím, že trest již byl vykonán vyšetřovací vazbou. Spoluodsouzení ing. Rudolf Svoboda a Rudolf Bejšovec dostali tresty mírnější (2 a 1 měsíc). V době vyhlášení rozsudku bylo Stanislavu Nikolauovi 69 let a zbývalo mu zhruba 1½ roku života.
Po roce 1948 byl Stanislav Nikolau téměř zapomenut. Pokud bylo jeho jméno připomenuto, pak v negativních souvislostech. Např. roce 1951 ho označilo Rudé právo za „protisovětského štváče“ v souvislosti s jeho předválečným výrokem v Národní politice. V roce 1959 vzpomínal v tomtéž deníku Jan Kopecký na Nikolauovu předválečnou učebnici zeměpisu, která se kriticky vyjadřuje o poměrech v Sovětském svazu a naopak místo slova „kolonie“ používá výrazy „osady“ a „osadní mocnosti“.
(O hospodářských problémech Sovětského svazu)
V roce 2006 se Stálá komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí zabývala návrhem jedné krajanské organizace v USA na zřízení „Dne Čechů v zahraničí“. Pro tento den bylo navrženo datum narození Stanislava Nikolaua – 5. června. Vzhledem k nejednotnosti postoje krajanů odložila Komise projednání.
Owlapps.net - since 2012 - Les chouettes applications du hibou